neděle 20. května 2012

RC Recenze : Kouzlení


Série : Křídla
Kniha : Kouzlení
Díl : 2.
Autorka : Aprylinne Pike
Počet stran : 368
Vydáno : 2012/04
Nakladatelství : FORTUNA LIBRI

Být florelou v lidském světě není úplně jednoduché. Kromě toho, že vám jednou do roka na zádech rozkvétá květ, musíte tajit záležitosti florel a florelů před lidmi. Laurel má naštěstí poměrně tolerantní rodiče a přítele Davida. Jak se jim ale bude líbit, že Laurel musí strávit dva měsíce ve florelí Akademii a začne tajemnou říši navštěvovat daleko častěji? Ani potíže z loňského roku hlavní hrdinku neopustí a znovu bude čelit nebezpečím nadpřirozeného světa. Podaří se jí se ochránit svou rodinu a přátele?



******* 

Uběhlo přibližně šest měsíců od té doby, co Lauren začala poprvé ve svých patnácti letech chodit do školy - do té doby ji doma učila matka - našla si přátele, zamilovala se. Také Laurel jednoho dne na zádech vykvetl květ a od té doby o sobě zjistila plno víc než zajímavých věcí. 

Laurel patří totiž mezi florely, přesněji, mezi Podzimní florely. Do tajů ohledně vílího světa ji zasvětil Tamani, jarní flor. Laurel se dozvěděla věci, které samozřejmě vůbec netušila a které ji hodně překvapili. Přece jen, například si představte, že léta žijete v domě, který je hlídán strážemi - jarními flory. Ti musí vás a bránu - jednu z několika bran do vílího světa Avalonu, hlídal a udržet v bezpečí. Jen těžko se to dá představit, ale přesně tak to je. Laurel i musela trošku poupravil smýšlení o historii. Přece jen, kdo by tušil, že král Artuš bojoval po boku s vílami, proti trollům? No řekněte popravdě:D!

Laurel na konci příběhu první knihy stála u rozhodnutí. Vybrat si vílí život, ve kterém se toho musí ještě hodně učit anebo žít dál spolu s lidmi, na kterých jí víc než jen záleží, svůj život, který až do teď žila?


Nakonec si vybrala svůj lidský život, ale souhlasila, že stráví letní prázdniny v Avalonu, na zdejší akademii pro víly, kde by se začala učit vše ohledně víl. Jenže výuka na akademii nebyla v žádném případě lehká a Laurel se musela učit spoustu hodin denně. Chvíle volna jí zpestřoval Tamani, který za ní chodil na návštěvy a ukazoval krásy Avalonu. Mnoho jí toho prozradil, například jí pověděl víc o rozřazení víl, kterého se zdejší obyvatelé Avalonu velmi drží. Existují totiž jednotlivá pravidla, dá se říci, co a jak jednotlivá florela a flor dokáže, co může v blízkosti jiné víly a jak se má chovat. Lauren se systém, ve kterém vílí společnost už tisíce let žije, moc nezamlouvá, ale na druhou stranu ví, že na tom něco je.

Dna měsíce prázdnin utečou jako voda a je čas jít domů. Laurel se už těší na své rodiče, kamarády a hlavně na Davida. Zároveň je jí ale líto, že opouští Avalon, kde se toho ještě musí spoustu učit. Ale co vlastně její rodiče? Jak přijali to, že jejich adoptovaná dcera je florela? 

Otec to vzal dobře, zkrátka v něm Laurel našla oporu a někdy jí až lezlo na nervy to, co všechno o vílím světě chce tatínek vědět, samozřejmě v dobrém. Ale u maminy to bylo horší. S Laurel se celkově odcizili, protože mamina o novém světě Laurel nejevila sebemenší zájem a celkově se k ní začala chovat velice chladně a i když je to Laurel moc líto, neví co s tím. Najdou k sobě zase cestu, anebo je už vše ztracené?

I když je Laurel předurčena, aby dělala velké věci, ze začátku se jí kouzla, míchání bylinek a třeba také používání intuice v Avalonu i mimo něj moc nevedlo. Například, když se snažila tatínkovi zlepšit pár dní starou čínu, použila jednu bylinku, která má bohužel úplně jiné účinky na lidi než na víly a tatínek po jídle, které si sice velmi vychvaloval, tvrdě usnul. A takových příhod bylo víc, až si sama Laurel začala myslet, že je tou nejmizernější vílou na světě. Žádný učený z nebe přece nespadl, ne?!

A co trollové? Jak to, že uplynulo šest měsíců a po Barnesovi, trollovi, který chtěl získat pozemek od rodičů Laurel kvůli bráně do Avalonu, není ani vidu ani slechu. Jako by se do země propadl a při tom Laurel moc dobře ví, že ještě nemají vyhráno. Jenže co dělat, když víte, že trollové jsou trpěliví a čekají jen na vhodnou chvíli, kdy zapochybujete a zaváháte a oni se vám mohli pomstít, protože jen o to jim jde? 

Co už je naprosto jasné, Laurel se musela či bude muset jednou rozhodnout mezi Tamanim a Davidem, ale myslím si, že v tom měla už docela jasno. Takže nezbývá než se jen zeptat. Vybere si Laurel nakonec život v naprosto krásném, dokonalém, exotickém a magickém Avalonu společně s Tamem, anebo obyčejný lidský život po boku svých rodičů, kamarádů a Davida? Laurel moc dobře ví, že ji oba potřebují, jenže to by se musela rozkrájet, aby mohla být s oběma, protože zatím to vypadá, že si bere jen to nejlepší z obou světů a to do nekonečně přece nejde. 

Na pokračování Křídel jsem se moc těšila, první díl se mi moc líbil, prostě už jen ty víly a k tomu pak já mám moc ráda květiny, takže tato kniha je pro mě, myslím, tím pravým. Celkově mi přijde, že druhý díl je takový vyspělejší, možná je to i tím, že i Laurel přece jen dospěla. Měla jsem trošku strach, protože někdy se stává, že s rostoucím počtem dílů kvalita díla klesá, ale u tohoto příběhu to tak není. Nezbývá, než se těšit na další díl a můžu říci, že jsem hodně zvědavá, jak to s Laurel Sewellovou jednou skončí.


Tímto bych chtěla moc poděkovat nakladatelství Fortuna Libri za poskytnutí recenzního výtisku.


zdroj obálky a anotace : nakladatelství Fortuna Libri
zdroje užitých obrázků: weheartit.com

1 komentář:

  1. Už jí mám také doma, tak se snad dám brzo do čtení :) .. jsem ráda, že se ti líbila víc než první díl! Na vyspělejší Laurel se už těším :)

    OdpovědětVymazat